Za hudbou na výletiště

Festival zvaný Čtverec se letos konal již po dvacáté. Já mám na svém kontě dvě návštěvy a to předloni a ten poslední. Obě toho měly dost společného, ale i odlišného. Letos jsme jeli jen dva, vlakem a spali na ubytovně za kilo na noc, zatímco předloni jsme dali dokupy čtveřici, jeli autem a spali v autě a na trávě. Ale rozdíly byly i v samotném festivalu. Tentokrát se zde nacházely dvě scény, jedna zvaná návěs a druhá větší, nevím jak zvaná. Tím se podstatně urychlilo střídání kapel. Když se na jedné hrálo, druhá se přestavovala a chystala se tam další kapela. To znamenalo, že po koncertě musel člověk hned mazat o kousek vedle, aby o nic nepřišel. Jelikož předpověď počasí hlásala deště skoro všude, vybavili jsme se deštníky, ale ty nakonec nebyly skoro třeba. V pátek nepršelo vůbec a v sobotu se vždycky dalo při krátke dešťové přeháňce někam schovat. Byly k dispozici dva pivní stany a taky zastřešení kolem hospody, kde navíc byla ta menší scéna. I když se jednalo spíš o deštíček, nadělal dost problémů zvukařům u návěsu. Ty ale měli problémy se zvukem pořádi i bez deště. Z kapel si mohl vybrat snad každý, i já jsem měla pár favoritů, na které jsem se těšila.

Hned v pátek to byli Děti Deště. Jejich koncert byl musím říct zkaženej kvůli již zmiňovaným zvukařům. Strašně hučelo z repráků a celkově to bylo dost přeřvaný. Ze začátku nebyl slyšet zpěv vůbec, ke konci až moc. Pořádně nazvučit koncert se pánům od návěsu nepodařilo za celé dva dny. Na větší scéně to bylo lepší. Tam mě překvapili Fru Fru, který se mi líbili a nepřekvapili, ale potěšili Už Jsme Doma a Garage. I když Tony nebyl ve své kůži a myslím, že koncerty Garage v menším klubu jsou mnohem lepší. V pátek bylo ještě možno slyšet Selfbrush, ale to jsem radši seděla opodál. A taky nesmím zapomenout na Lidoví léčitelé a jejich hit Návstěva.

Sobota byla kapelama o něco nabušenější. Velkým zážitkem ze soboty byl koncert třech pánů, co si říkaj Ty syčáci. Hráli na návěsu, což se jim stalo osudným. Zvukaři nechali volně ležet různé kabely a rozdvojky a roztrojky..., takže do nich volně kapala voda z okapu, chvílema i dost intenzivně. Co následovalo, je snad jasné. Ty syčáci zahráli jednu píseň a bylo ticho. Zkrat. Nakonec celý koncert odzpívali bez elektřiny a bylo to naprosto famózní. Lidi jásali a tleskali a já taky. Místo Institut, kteří nedorazili, zahráli Tyk. Zajímavá kytarová věc. Taky se mi dost líbili.
Co mě ale přišlo jako nuda, byly Sestry Steinovy. Ve skutečnosti to sestry nejsou, i když tak vypadaly. Zpívaj a hrajou při tom na kytary, občas do nich i bouchnou, si maj radši pořídit bubeníka. Další nuda byl Xavier Baumaxa. Ještě navíc po první písni měl průpovídky k CzechTeku, to při koncertech opravdu nemusím. Radši odcházím. Dost kritizování. Příjemný naposlech (z pivního stanu kvůli dešti jsem je moc neviděla) byli taky Swordfishtrombones. Echt! měli sice zpoždění, ale taky odehráli dobrej koncert. Starý známý hitový věci, taky jednu novou, která byla pěkně svižná. Tím končím, zima mě vyhnala do pelechu. Z doslechu jsem přišla o výborný Dr. Fleischman a ještě o Hypnotix, ale to prej nebylo o co stát. Nemohu posoudit.

Málem bych se zapomněla zmínit o uvaděčích. Dva mladý kluci, co se navlíkli do šusťáků a tílka, naběhli před každým vystoupením od někud z dáli na podium a spustili. Vlastně nevím, co to mělo znamenat. Zpívali či rapovali takovou píseň, kterou asi sami složili a do ní nějak zamontovali název kapeli, co měla hrát. Nebylo to vůbec vtipný, i když možná mělo.

Těším se na Radomila Uhlíře do Trutnova a jeho "transformování energie do spirituálního kužele".

Ještě vzkaz pro Ruddycat: přišla jsi o první letošní festivalový langoše. Budeš mít ještě co dohánět. Doufej, že budou mít v Trutnově stejně dobrý, jako měli na Čtverci.