MISA

středa, září 27, 2006

2x

Pro změnu je tu opět něco málo o muzice a to hned o dvou akcích.

První se konala v nedalekém Náchodě a jde o Durchfall fest. Nebyla to jediná akce, kam se dalo v sobotu večer vyrazit, ovšem děti deště je lákavá nabídka. Po příjezdu nastalo zklamání, kvůli nemoci tato parta nedorazí. Co se dá dělat, zůstáváme a omrknem aspoň ostatní kapely. Jako první nastoupili jo!SKA, tuhle kapelu opravdu nemám ráda. Styl co hrajou, texty a vystupování ve mě budí jakousi nechuť a nevydržím víc jak tři písně. Ten večer mě nezaujalo snad nic, možná Elektročas, jen škoda, že zpěvákovi nebylo rozumět ani slovo. Sulk se mi už kdesi líbili, tady se ale předvedli v miniformátu kytara, bicí. Jen škoda, že to bylo utahaný pořád v jednom rytmu. Nakonec mě mrzelo, že jsem nejela do Šonova na Petra Vášu, ale viděla jsme mého oblíbence aspoň z vlaku.

Další koncert byl úplně o něčem jiném. Vůbec jsem to neplánovala, ale stalo se, že jsem se ocitla v divadle Archa v Praze na křtu DVD Už jsme doma. Na úvod bylo vystoupení Bílého divadla, pak se konala projekce na plátno dokumentu Puding a celé to bylo zakončeno koncertem UJD. Byla tam úžasná atmosféra, všichni se bavili a při koncertě se strhlo něco šíleného, snad polovina sálu tančila jak o život, div, že se nám pod nohama nepropadla podlaha. Ještě musím poděkovat klukům, že mě překecali, jinak bych nejspíš nevyrazila.

sobota, září 16, 2006

V Broumově na děcáku

V poslední době se to hudbou na Broumovsku docela hemží, například v Šonově, kde už byly takové klasiky jako Echt!, Garage, Jiří Schmitzer nebo Václav Koubek. Tento pátek se bylo opravdu na co těšit, neboť do Broumova zavítala Mňága a Žďorp.

Začátek byl hlášen na půl páté, vyrážím tedy na půl šestou a ješte stihnu první kapelu, i když jsem se tomu chtěla částěčně vyhnout. Jsou to místní mlaďáci, začínající kapela, která si říká 4 akordy a spousta zábavy. S tou zábavou to není zas tak horký, i když se kluci snažej. Je znát, že vystupujou docela často. Protože když jsem je viděla poprvé, byla to fakt tragédie. Od tý doby se asi zlepšili, co se týče hraní, zpěvák je i docela upovídanej a komunikuje, což je fajn. Bohužel to, co hrajou (údajně grunge-punk), mě opravdu v jejich podání nesedí. Dalšími kapelami byly místní hvězdy Masterpiece a Imodium. První zmiňovaní a jejich britpop už to rozjeli o něco víc. Když řekl, myslím že pořadatel, "... vystoupí špička českého britpopou", čekala bych něco víc, ale já věděla, co čekat, takže v poho. Písně byly docela často oživeny saxofonem, to se mi i líbilo, ale jinak mě to opět nenadchlo. Kluci z Imodia jsou myslím dobrý muzikanti, jen s jedním problémem, že asi nevědí, kam se vrtnout. Protože styl, který hrajou teď, mi připadal jako paskvil Cocotte Minute a Post-it. Šnoblis prohlásil, že jim to nevěří. To je sice otřepaná fráze, ale naprosto sedí. Teď vypadám jako stále kritizující a nespokojená. Hlavním důvodem návštěvy akce byla stejně Mňága. Musím říct, že byla naprosto výborná. Opravdu jsem si ji užila a určitě jsem nebyla sama. Bavili se všichni pod pódiem i na něm a tak to má být. Petr Fiala se chopil paliček a bušil s nima do čeho se dalo, na závěr se chopil i basy a vysřihli AC/DC. Paráda, co víc dodat.