Stalo se...

23.3.
V pátek se konala v Ambře noc ve znamení jazzu, vyrazili jsme tedy za zábavou. Zábava byla veliká. Škoda jen, že jsem se nedostala dál než do první místnosti s barem. Na sále se odehrával koncert, kterej jsem sice zaslechla, ale neviděla. Večer vystoupily tři kapely a to: Annabase jazz, Take it easy band a Dr. B blues. Přes zeď a s vínem před sebou mi to přišlo jako příjemný poslech. Dorazilo opravdu hodně lidí, i přes to , že mi Ambra přijde docela zruky. Jenže pokud je někdo z Jetřichova, má trochu problém dostat se někam mimo Broumov tak , aby nemusel jít 2 km pěšo na vlak nebo bus.


24.3.
V sobotu byly na programu Vratné lahve kluků Svěrákových v náchodským Vesmíru a potom přesun do Vatikánu na Durchfall, kam kdybych se tolik netěšila, nemuselo se dostavit zklamání z celkovýho dojmu. Ale pěkně po pořádku. Na Vratné lahve jsme měli lístky sehnaný předem díky Kamilovi, jinak by nás čekala pěkná fronta u pokladny. Nejsem žádný filmový znalec, tak jediný, co můžu říct je, byla to sranda. A to přesně taková jaká se dá od Svěráka čekat.
A teď k Durchfallu. Všechny kapely co tam zazněly, stály určitě za to. Vas Szuszanne a Fetch! jsem slyšela už na jiných koncertech, kde se mi líbili. Stejně tak Sulk. Ale celá sestava Durchfallu společně s kapelami Elektročas, Cocoon a Zkouška sirén vyzněla dost jednolitě. Čemuž navíc nepomohl podle mě dost špatný zvuk. Nakonec se to pěkně zvrhlo a rozbíjelo se sklo, což bylo dost nepříjemný. Někdo když se opije, tak se prostě chová jak hovado.

28.3.
Poprvé na 007 od lednových koncertů pro Sedmičku a částečný opravě. A zrovna naprosto výbornej koncert Lyssy a Dÿse. Jako první to rozjela Lyssa, zahrála i nový věci a byl to mazec jako blázen. Asi nejlepší kapela, řekla bych. Dÿse se trochu opozdili, proto možná měli potřebu to všem oplatit a převálcovat je. Jak dva pánové dokážou vyloudit z nástrojů takovej rachot, to se musí vidět, nebo aspoň slyšet naživo.

A ještě jedna věc na závěr. Něco se ve mně zvrhlo a docela se obávám, aby se ze mě nestal piják píva.

Byl to Šrumec, jak se patří

Týden před akcí bylo teprve jasno, že se Šrumec přesouvá do Vernéřovic, i přesto dorazily davy lidí, což byla paráda. Mezi lidma se to naštěstí rozneslo, i když z ploch stále mizely již opravené plakáty.



Chaos, způsobený přesunem lidí ze zasedání zastupitelstva a příchodem lidí na Šrumec, aniž by bylo cokoli připravené, se nakonec rozplynul. Vše se dalo do cajku a akce pomalu nabírá na obrátkách. Co do kapel, byl tenhle ročník snad nejvydařenější. Táborské formace Deverova chyba a C, dostaly do varu pěknou řadu lidí. Mě samozřejmě taky, umocněné ještě získanou paličkou Céček.

Čas vyhrazený pro Michael´s Uncle, jsem debatovala před kulturákem o blbostech, což mě teď mrzí, ale co se dá dělat.



Po dlouhém zvučení to na závěr rozjeli i Blade Loki, polská parta a jejich ska-punk. Jako ostraha mikrofonů trumpetistů jsem obdržela pár ran nejen do hlavy, ale bylo mi to v tu chvíli jedno. Poskakovala jsem před podiem (tanec bych tomu neříkala), jinak to totiž nešlo. Škoda jen, že sebou neměli cd, hned bych si ho koupila.



Šrumec a kluci z Rakety ode mě dostávají samé plusy. Mínusy dostávaj lidi, co se chovaj jako čuňata a většinou jde o lidi, co vůbec nepřišli na hudbu, ale nalejt se alkoholem a pak dělat bordel a obtěžovat ostatní. Ale to už nebudu rozebírat, protože to není moc příjemná věc. Nesmím zapomenout na bagetu od kluků u Food not Bombs, neměla chybu a uvadeč pan Správňák je skoro profik.

OPOŽDĚNĚ

Nejdřív Torche a Baroness na sedmičce. Víc nahlas, než by bylo pro ucho milé, ale to nic nemění na tom, že to byl nevídaný koncert. Kdo přišel, neprohloupil. Pár dní jsem se snažila zarazit pískání v uších, nešlo to.

Radši v sobotu vyrážím směr Hradec Králové na Pivovarskou flošnu. Zvenku polorozpadlý bunkr ze všech stran porostlý trávou, zevnitř vlastně to samý, jen bez porostu. Hned při vstupu jsme se ocitli v místnosti, co vypadala jako tunel, kde se všechno odehrálo. Jako první nastoupili Děti Deště, bez jednoho člena, ale zato s basákem, co byl rád, že se udrží na nohou. Následuje Karl Marx, stojím vzadu a jedním uchem se to snažím vnímat, ale nezabírá. Co zabralo, byli C a Gnu. C zahráli naprosto výbornej koncert a několikrát se i museli vrátit na podium. Gnu taky neuvěřitelný. Na Deverovu chybu se dostavuje unáva, ale držim se a užívám si hudby. Pak ale definitivně odpadám a Zkoušku sirén vypouštím. V plánu bylo zde přespat, zima nám to nedovoluje a tak přečkáme noc a prvním ranním vlakem odjezd.




Pár dní na to jsou ve Vagonu Houpací koně a The Prostitutes. Houpací koně byli sice jako předkapela, ale mělo to být naopak. The Prostitutes nepředvedli nic, co by zaujalo. Ani hudba a ani vystoupení samotné mně nepřišlo zajímavý. Nechápu, proč se z nich dělaj takový hvězdy. Houpací koně si na nic nehrajou a klidně vedle nových hitů střihnou i Topinku a já je mám těď snad ještě radši.

Nohec, koncert, ohnivá show

Nevídané sportovní klání bylo možno vidět poslední den v září v Teplicích, konal se tady tradiční Teplickej nohec. Začalo se něco po poledni a protože bylo šest týmů a hrál každý s každým, končilo se s turnajem až za tmy. Některé natšence ani nezajímalo, že už je dávno konec a rozdali si pár zápasů i mimo soutěž ve skoro nočních hodinách. Já osobně jsem se neúčastnila přímo sportovní sekce, zato jsem se starala o blaho sportovců a s radostí a pílí jim točila pivo. Taky se po mně chtělo, abych grilovala klobásky, jenže to se zase nechtělo mně. Musím samozřejmě zmínit vítěze a tím je Kamenec, gratuluju, a za ním hned v závěsu Jetřichov "A". Další pořadí nepametám, tak ho nebudu psát, bych nerada někoho poškodila.

Někdo předváděl opravdu krkolomné kousky,

na některých byla znát únava,


vítězové si bouchli svůj šampus,


a na závěr se ještě zpívalo a tančilo...


Kromě toho, že si pár bláznů hrálo na kapelu, se našlo taky několik šílenců co si hrálo na plivače ohně. Když se o to pukusili tři na ráz, vypadalo to už fakt nebezpečně. Zápalnou láhev se jim naštěstí nepodařilo sestrojit, takže jsme to všichni přežili ve zdraví.

2x

Pro změnu je tu opět něco málo o muzice a to hned o dvou akcích.

První se konala v nedalekém Náchodě a jde o Durchfall fest. Nebyla to jediná akce, kam se dalo v sobotu večer vyrazit, ovšem děti deště je lákavá nabídka. Po příjezdu nastalo zklamání, kvůli nemoci tato parta nedorazí. Co se dá dělat, zůstáváme a omrknem aspoň ostatní kapely. Jako první nastoupili jo!SKA, tuhle kapelu opravdu nemám ráda. Styl co hrajou, texty a vystupování ve mě budí jakousi nechuť a nevydržím víc jak tři písně. Ten večer mě nezaujalo snad nic, možná Elektročas, jen škoda, že zpěvákovi nebylo rozumět ani slovo. Sulk se mi už kdesi líbili, tady se ale předvedli v miniformátu kytara, bicí. Jen škoda, že to bylo utahaný pořád v jednom rytmu. Nakonec mě mrzelo, že jsem nejela do Šonova na Petra Vášu, ale viděla jsme mého oblíbence aspoň z vlaku.

Další koncert byl úplně o něčem jiném. Vůbec jsem to neplánovala, ale stalo se, že jsem se ocitla v divadle Archa v Praze na křtu DVD Už jsme doma. Na úvod bylo vystoupení Bílého divadla, pak se konala projekce na plátno dokumentu Puding a celé to bylo zakončeno koncertem UJD. Byla tam úžasná atmosféra, všichni se bavili a při koncertě se strhlo něco šíleného, snad polovina sálu tančila jak o život, div, že se nám pod nohama nepropadla podlaha. Ještě musím poděkovat klukům, že mě překecali, jinak bych nejspíš nevyrazila.

V Broumově na děcáku

V poslední době se to hudbou na Broumovsku docela hemží, například v Šonově, kde už byly takové klasiky jako Echt!, Garage, Jiří Schmitzer nebo Václav Koubek. Tento pátek se bylo opravdu na co těšit, neboť do Broumova zavítala Mňága a Žďorp.

Začátek byl hlášen na půl páté, vyrážím tedy na půl šestou a ješte stihnu první kapelu, i když jsem se tomu chtěla částěčně vyhnout. Jsou to místní mlaďáci, začínající kapela, která si říká 4 akordy a spousta zábavy. S tou zábavou to není zas tak horký, i když se kluci snažej. Je znát, že vystupujou docela často. Protože když jsem je viděla poprvé, byla to fakt tragédie. Od tý doby se asi zlepšili, co se týče hraní, zpěvák je i docela upovídanej a komunikuje, což je fajn. Bohužel to, co hrajou (údajně grunge-punk), mě opravdu v jejich podání nesedí. Dalšími kapelami byly místní hvězdy Masterpiece a Imodium. První zmiňovaní a jejich britpop už to rozjeli o něco víc. Když řekl, myslím že pořadatel, "... vystoupí špička českého britpopou", čekala bych něco víc, ale já věděla, co čekat, takže v poho. Písně byly docela často oživeny saxofonem, to se mi i líbilo, ale jinak mě to opět nenadchlo. Kluci z Imodia jsou myslím dobrý muzikanti, jen s jedním problémem, že asi nevědí, kam se vrtnout. Protože styl, který hrajou teď, mi připadal jako paskvil Cocotte Minute a Post-it. Šnoblis prohlásil, že jim to nevěří. To je sice otřepaná fráze, ale naprosto sedí. Teď vypadám jako stále kritizující a nespokojená. Hlavním důvodem návštěvy akce byla stejně Mňága. Musím říct, že byla naprosto výborná. Opravdu jsem si ji užila a určitě jsem nebyla sama. Bavili se všichni pod pódiem i na něm a tak to má být. Petr Fiala se chopil paliček a bušil s nima do čeho se dalo, na závěr se chopil i basy a vysřihli AC/DC. Paráda, co víc dodat.

Vinnetou to jistí

Ačkoliv na letošní Trutnov, vyrazila velká část lidí už ve čtvrtek, já jsem to nechala až na pátek. Což byla velká chyba, protože jsem tím asi přišla, z doslechu, o nejlepší kapelu festivalu Killing Joke. Říkám si, kapel tam bude ještě plno, to sice bylo, ale za poslech jich stálo jen pár. Ale jak je známo, do Trutnova se nejezdí ani tak kvůli hudbě, jako za kamarádama, zábavou, dobrým pitím a dyť víte.

S odstupem pár dní si na spoustu kapel nevzpomínám, zůstalo tam jen pár příjemných hudebních zážitků. Tento Trutnov opravdu nebyl hon za kapelama, jak tomu bývalo třeba na Rock For People. Ale přesto se musím zmínit o pár věcech. Jako první to jsou Wollongong, páteční hvězda. Z pátku toho v hlavě opravdu moc nemám. Asi proto, že jsme vykejsli v restauraci Radio snad do půl třetí a cesta do areálu se zastávkou v Delvitě a vinotéce taky zabere nějaký ten čas. Wollongong jsme naštěstí stihli a byli dobrý kluci. Jenom zvuk byl nějakej uvadlej, málo dunivej a slabý kytary. Ke konci už to zvukař trochu vychytal. Pak najednou stánek s medovinou. Nákup mikiny, pád do plachty zavřeného stánku... Bože. Pak si vzpomínám na The Presidents of the USA a myslím, že se mi nelíbili. A jdu spát, protože mi není zrovna nejlíp.

Další dva dny bych sloučila trochu dohromady, stejně se mi to dost prolíná. Večerní vystoupení Esqmeq bych zařadila mezi samotný vrchol festivalu. Opět do toho dal zpěvák naprosto všechno, i když nevím, jak to mohl fyzicky zvládnout. Je ještě vyhublejší, než co jsem ho viděla naposledy (prosinec 2005). Naštěstí jsem nebyla v první řadě, takže se mi nedostalo těch pár plivanců. Dál to byli Ty syčáci. Po nečekaném improvizovaném vystoupení na Čtverci jsem byla zvědavá a při koncertě pak naprosto unešená. Petr Váša je naprostý bůh, co se týče zpěvu, výslovnosti a dalších hrátek s hlasem, jazykem a pusou. Pak jsou tu The Prostitutes, svižná, kytarová a celkem chytlavá parta se sympatickým zpěvákem. Nesmím zapomenout taky na Echt!, moc dobrý. Je tu taky pár věcí, který bych zařadila na opačný konec tohoto pomyslného žebříku. Jsou to kapely Monkey Bussines, Buty a taky Support Lesbiens. Support Lesbiens jsem kdysi poslouchala, dokonce jsem je měla dost ráda. Jejich koncert mi přišel moc načinčanej, zpěvák se snažil být dobrej tak moc, až byl nudnej. Byla jsem se mrknout i na Ivu Frühlingovou, ale ta se na takový akce moc nehodí. Našlo se pár jedinců, co k ní vzhlíželi. Ale bohužel to nebylo kvůli zpěvu, nybrž kráse a kroutivým pohybům. Samozřejmě to nejsou všechny kapely, co jsem viděla. Je tu taky punková sekce, ale ta mě nebere. A pak kapely, o kterých nesmýšlím ani dobře a ani špatně. Jsou to třeba Jolly Joker, Sto zvířat, Kurtizány z 25. avenue a taky Polemic.

Tím bych to uzavřela a zmínila se jestě o pár mimohudebních věcech. Za prvé ochutnávka koktejlů. Mohu doporučit Mojito, Sex on the beach nebo Virgin colada. O ochutnávce medoviny už radši pomlčím. Dál jídlo a pití za lidové ceny ovšem s nelidskými frontami. Nepochopila jsem zákaz nošení pet lahví do areálů s víčky, pouze bez nich. Kdo měl kapsy, mohlo mu to být jedno. Sečteno, podtrženo: letošní Trutnov Open Air na jedničku.